- Arnoąt Hrdina --- 25. 4. 2003
Re: Matky
Je vidět jak pracuje svaz.
Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu k jejímu
zkvlalitnění,
tak se uchyluje pouze k advokacii momentálního stavu na který uživatel
tohoto stavu může mít jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
Ponámka ke kalendářům:
Osobně si nemyslím že to , že jste neprodali kalendáře je nezájmem o toto
zboží. Nejspíš jste nezvolili správnou formu prodeje. Je taky vidět, jak
fungují Základní organizace. Nejsou schopny udělat ani hromadnou obědnávku
kalendářů.
Jestli se něco neprodá přes svaz, tak proč
Zbytek "No coment".....
Arnošt
----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky
>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.
Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.
>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.
> Včelařských knih je málo.
Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.
> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.
Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.
> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.
>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.
>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.
Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.
> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.
Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.
> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.
> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.
Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.
> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A
Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.
> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.
Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.
Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>
Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:
Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?
Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2848
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |